Make someone’s day better

Čím dál tím víc se přesvědčuji o tom, že chovat se slušně, tvářit se mile, potěšit pár slovy, která nic nestojí, se vyplatí. A je úplně jedno, jestli tím, že druhá strana se k vám pak zachová podobně, nebo jednoduše jen pro lepší pocit ze sebe samého, pro pocit toho, že jste možná tomu druhému zvedli náladu, udělali malou radost, zlepšili mu den. Nedávno se mi stala příhoda, která náladu a den zlepšila mně. A přál bych to každému.

Memories should not disappear..

Tak schválně, kdo z vás ještě dnes sedává na gauči, nejlépe se svými nejbližšími, a prohrabuje se papírovými fotografiemi z dob dávných, kdy digitální fotoaparáty byly jen pro technické nadšence? Já se přiznám, že párkrát do roka tohle děláváme, vždy u prarodičů, protože naše babička má sbírku fotografií opravdu úctyhodnou, čítá šest velkých krabic od bot a dobrou desítku fotoalbumů. 

Grey Sunday to be more colourful

Rána, jako je to dnešní, nedělní, v oblibě moc nemám. Člověk se probudí po prohýřené noci o asi 5 hodin dříve, než by si on sám, ale i jeho tělo, přáli, desítky minut bloumá po bytě, bezmyšlenkovitě hledá, na co by se upnul, čím by začal, čím by toto pošmoulané, šedivé ráno otevřel a začal tak svůj další den a hlavně čím by si na tváři vykouzlil úsměv. Já jsem se dnes nakonec upnul na zázvorovo-citrónový čaj, který jsem si dovezl před pár dny z Londýna a s kterým jsem tam vlastně den co den vstával, ke všemu ještě v hrníčku, který jsem si tam pořídil.