I am satisfied

Bilancovat, přemýšlet, radovat se, vzpomínat a být šťastný. Nemá totiž smysl nadávat a litovat, říkat si, že věci šly udělat jinak. Věci se staly tak, jak se stát měly. A je na nás, abychom si na nich našli to pěkné a pozitivní. Abychom se z chyb poučili a aby nás všechny nově nabyté zkušenosti posunuly dál. Životem se člověk učí. Když je šťastná duše, je šťastné i tělo. A když to štěstí vyzařujeme, tak pak ho taky přitahujeme. 

Reflect, rejoice, remember and be happy. It does not make sense to be grumpy, to scold and regret, saying things could be done differently. Things happened the way they should happened. And it is upon us to find the nice and positive in them. To learn from mistakes and to make all new experience move us forward. Life one learns. When the soul is happy, the body is happy too. And when we radiate the happiness, we attract the happiness too.

Say a wish

Přesně za tři měsíce skončí. Rok 2014. Už teď můžu říct, že byl divný. Nebyl divoký jako rok 2013. Nebylo ani tolik slunečných dní, které by nám dobily "baterky". Ani mi nepřijde, že by tak rychle utekl. Naopak. Byl zvláštní a plný nečekaných výzev, kdy některé mohly raději zůstat nepřijaty. A z rozhovorů s kamarády a rodinou vím, že nebyl takový jen pro mě. Netuším, čím to. Nechci všechno svádět na počasí nebo světovou blbou náladu. Je ale pravdou, že i mimo můj mikrovesmír se letos děly a dějí věci, které rozvěcují červený vykřičník. Ať už jde o doteď nenalezený Boeing 777 - dnes, v době maximálně vyspělé techniky, obloze poseté satelity a snímači (klid v duši obětem a pokoj v myslích jejích nejbližších) nebo o znovuvypuknutí tiše se plazící epidemie eboly (obrovský respekt všem, kteří s ní bojují).