Le Petit Prince - The Little Prince

Když jsem byl malý chlapec, světlo vánočního stromku a něha úsměvů, to vše dodávalo vždycky zvláštní záři vánočnímu dárku, který jsem dostal.
"U vás lidé pěstují pět tisíc růží v jedné zahradě," řekl malý princ, "a přece tam nenalézají to, co hledají..."
"Nenalézají...," odpověděl jsem.
"A přesto by mohli najít, co hledají, v jediné růži nebo v trošce vody..."
"Jistě," odpověděl jsem.
A malý princ dodal:
"Ale oči jsou slepé. Musíme hledat srdcem."

Malý princ, Antoine de Saint-Exupéry

Nedávno jsem si zase otevřel Malého prince. Knihu, která mě doprovází od dětství. Knihu, ve které je více moudrosti než ve všech dnešních rádoby motivačních a rádcovských příručkách dohromady. Knihu, jejíž obsah člověk s věkem chápe hlouběji a hlouběji. Knihu, která se díky ilustracím dítěti zdá zábavná, ale díky textu na pohádku hodně divná. Knihu, kterou člověk chápe až s věkem, prožitky a zkušenostma. Každý by si ji měl aspoň jednou za 5 let přečíst. Nebo se k ní vrátit ve chvílích nejistoty.

Fotky vznikly měsíc zpátky. To ještě listí hrálo barvami, nefoukal divoký vítr a my trávili spoustu času venku. Ten den jsem vstal levou nohou. Nic se mi nechtělo, nic se mi nelíbilo, nic mě nebavilo. Chtěl jsem se uzavřít do sebe, pro sebe. Nikoho nevidět, nikoho neslyšet. Byl jsem grumpy. Ale měli jsme konečně celý den jen pro sebe, tak jsem se to snažil přemoct. Jsem špatný herec, neumím skrývat emoce a otázky typu "Co ti je?", "Co se děje?" to ještě zhoršovaly. A tak to jelo jako na houpačce..smích a pohodu střídal neutrální až zoufalý výraz, to když jsem se snažil přijít na to, co mě žere. Nevěděl jsem. Nejhorší na tom všem pak bylo to, že jsem to přenášel i na něj. A tak tyto fotografie nakonec ani nemusely vzniknout. V jednu chvíli (asi po třech snímcích) jsem se najednou otočil a chtěl utéct. Z dálky jsem ho slyšel něco volat. Zastavil jsem se. Vzpomněl si na Malého prince. Na jeho květinu. Na jejich loučení. Otočil jsem se, došel k němu. Objal mě jak nejsilněji to šlo a já cítil, že mi vyhrkly do očí slzy. Slzy za to, že se kvůli mě ten den trápil. Že jsem byl hloupý a nenechal ho mi pomoct. Stačilo mu dovolit mě obejmout, silně a dlouze..

Parka - Zara
Jeans - Divided Grey

Jumper - H&M

Shoes - Baťa
Knit Snood - Reserved
Bracelet - Il Centimetro

Photographed by - Made by Boy

For more follow me on instagram / facebook