Spring is in the air..everywhere

Vůně šeříku. Tou pro mě začíná oficiálně jaro. Ty dny, kdy se jí poprvé nadechnu, kdy ji moje čichové buňky zaznamenají, si pamatuju pak po celý rok. Je to vůně pro mě opojná, uklidňující.. Vracím se s ní pravidelně do dětství, do časů, které jsem trávil u starých rodičů na zahradě, kde jeden velký šeříkový keř rostl, co moje nohy pamatují tento svět. Děda se o něj pečlivě staral, zastřihával ho, hnojil. A vždy donesl nějaké větvičky a kuchyně či obývák rázem provoněly svěžím jarem. Zahrada už není, staří rodiče se dávno přestěhovali z domku do bytu, ale naštěstí česká města a vesnice jsou šeříků plná. A já jsem si po dlouhých letech dovolil pár větviček přinést domů a na chvíli se ponořit do bezstarostné minulosti..

I am into tulips. Definitely.

Liliovitá rostlina pocházející z pohoří Pamíru nebo Turecka, dovezena do Evropy původně na císařský dvůr ve Vídni nebo na dvůr Pražského hradu, odkud se rozšířila do Holandska, jehož se stala národním symbolem. Zhruba takové přibližné informace poskytne atlas nebo internet. 

Pro mne květina, která v počátku svého květu vypadá nevinně, malé poupě kapkovitého tvaru, které postupem roste do svůdných tvarů věstonické Venuše, aby se nakonec v plném květu rozevřela celému světu do plné krásy. Pohled na tulipány mě uklidňuje, fascinuje, naplňuje radostí a pohodou.  Jejich tvar mne kdovíproč mírně hypnotizuje. Nemohl jsem si proto nechat ujít právě probíhající výstavu Tulipány a vázy na Pražském hradě (končí 23.3.2014), konkrétně v Empírovém skleníku v Královské zahradě. Vstupné je symbolických 20,-, řady se stojí celkem dlouhé (prvně na vstupenky, pak před skleníkem), ale stojí to za to. Vázám jsem nevěnoval ani 5% pozornosti, soustředil jsem se na to množství barev a kombinací, různých stadií květu, úchvatné rozmanitosti tvarů okvětních lístků (ty střapaté!!!), to vše znásobeno přítomnosti člověka, s kterým chci prožívat takové a různé jiné, vlastně veškeré, chvíle..