I am into tulips. Definitely.

Liliovitá rostlina pocházející z pohoří Pamíru nebo Turecka, dovezena do Evropy původně na císařský dvůr ve Vídni nebo na dvůr Pražského hradu, odkud se rozšířila do Holandska, jehož se stala národním symbolem. Zhruba takové přibližné informace poskytne atlas nebo internet. 

Pro mne květina, která v počátku svého květu vypadá nevinně, malé poupě kapkovitého tvaru, které postupem roste do svůdných tvarů věstonické Venuše, aby se nakonec v plném květu rozevřela celému světu do plné krásy. Pohled na tulipány mě uklidňuje, fascinuje, naplňuje radostí a pohodou.  Jejich tvar mne kdovíproč mírně hypnotizuje. Nemohl jsem si proto nechat ujít právě probíhající výstavu Tulipány a vázy na Pražském hradě (končí 23.3.2014), konkrétně v Empírovém skleníku v Královské zahradě. Vstupné je symbolických 20,-, řady se stojí celkem dlouhé (prvně na vstupenky, pak před skleníkem), ale stojí to za to. Vázám jsem nevěnoval ani 5% pozornosti, soustředil jsem se na to množství barev a kombinací, různých stadií květu, úchvatné rozmanitosti tvarů okvětních lístků (ty střapaté!!!), to vše znásobeno přítomnosti člověka, s kterým chci prožívat takové a různé jiné, vlastně veškeré, chvíle.. 

Teď už si pěstuju tulipány na parapetu, netrpělivě čekám, až se objeví první poupě..časem bych chtěl mít takových květináčů po bytě několik. A kdybych občas dostal kytici tulipánů jen tak, pro radost, pro úsměv, za objetí, za polibek..dny budou zase o něco světlejší a voňavější, rána rozkvetlejší..