Interview: Zuzana Kubíčková

Zuzana Kubíčková je jméno, které už nějaký čas má na české módní scéně "zvuk". Mladá návrhářka je držitelkou titulu Módní designér roku 2011. Typické pro její tvorbu je hedvábí ve všech možných podobách, nebojí se experimentovat, používat výšivky a krajky. Poslední dobou směřuje svou tvorbu k malým ready to wear kolekcím. Aby se mohla více věnovat zákaznicím, poskytovat jim individuální a nadstandardní servis, přestěhovala se nedávno do velkého ateliéru na Vinohradech, který zároveň slouží jako showroom a archív kolekcí. Dostal jsem příležitost zúčastnit se oficiálního otevření, které se konalo společně s představením jarní kolekce a také Zuzanu krátce vyzpovídat. Tímto chci Zuzce a Veronice z Artspeak PR poděkovat za tuto příležitost a skvělý zážitek.

Zuzana Kubíčková is name that already has a "sound" on the Czech fashion scene for some time. Young designer holds the title Fashion Designer of the Year 2011. Typical for her work is silk in all possible forms, she's not afraid to experiment, to use embroidery and lace. Recently, her work is directed to small ready-to-wear collections. To be able to devote more time and care for her customers, providing them individual and premium service, she recently moved into a large atelier in Vinohrady, Prague, which also serves as showroom and archive for her collections. I got the opportunity to attend the official opening party which was held together with a presentation of spring collection and I could also make a short interview. Hereby I want to thank Zuzana and Veronika from Artspeak PR for this opportunity and great experience. 

Whole interview in English is below the Czech one. 

Jak se dnes cítíš?

Výborně, poslední dobou se toho hodně děje. Dnes máme otvíračku nového studia, které zároveň bude fungovat jako showroom a archiv kolekcí. Ráno jsme novinářům představili jarní kolekci, teď večer pořádáme malý přípitek pro známé, přátele, kolegy a zákaznice.

Kde jsi čerpala inspiraci pro tuto jarní kolekci?

To vyplynulo samovolně. Má tvorba se poslední dobou stočila z části k výrobě modelů na zakázku a to je úplně jiná práce, než jsem byla zvyklá. Už pár let naslouchám zákaznicím a zajímá mě, co chtějí opravdu nosit, v čem se cítí dobře a co jim sluší. Ale samozřejmě se řídím vlastními pocity a nápady. Podle mě je na jaře a v létě třeba nosit příjemné materiály a já jsem opravdu zatížená na přírodní materiály, hlavně na hedvábí, přestože je velmi náročný na zpracování. Celá kolekce, snad kromě dvou modelů, je z hedvábí v jeho různých podobách. Ať už je to bouret, který na pohled vypadá jako hrubé plátno nebo tyl jemný jako pavučina a lehký šifon. Modely jsou vzdušné a dovolují vrstvení, díky kterému tak lze měnit vzhled podle nálady či příležitosti. Úplně poprvé jsem si také vyzkoušela spolupráci s designérkou látek.

Ovlivňoval tě někdo při tvorbě této kolekce?

Myslím, že ne, ale celou dobu jsem měla v hlavě přání, aby si ženy modely chtěly opravdu obléci. Také se řídím tím, co bych sama ráda nosila. Modely dávají vyniknout ženským křivkám a jsou jako druhá kůže.   

Ty jsi částečně pro jeden projekt (Shahmat) navrhla i pánskou kolekci, nepohráváš si s myšlenkou, že bys nějakou připravila? 

To byly spíše divadelní kostýmy, ale to je něco úplně jiného. Pánská móda má jinou technologii a na to nemám zatím kapacitu. Samozřejmě pánskou košili a kalhoty zvládneme, ale dámská móda je mi mnohem bližší.

Konzultuješ s někým své nápady při navrhování nebo se spoléháš na svoji fantazii, zkušenosti?

Nerada jsem při navrhování příliš ovlivňována svým okolím, protože co člověk to názor. Pokud se jedná o nějaké technické detaily, tak je vždy konzultuju se svými spolupracovníky. Jinak co se týče estetické stránky, nápadů mám dost, často je ani nestíhám realizovat.

Který kousek z té kolekce považuješ pro sebe za nejtypičtější?

Určitě to budou hlavně jemné, tylové šaty, které tvoří křehkou siluetu, obrys něčeho, co kolem těla lehce vane.

Budeš se teď prezentovat na jarním pražském fashion weekendu (MBPFW), kdo ti pomáhá s přípravami?

Mám jednu zkušenou švadlenu, pak zručnou odbornici na ruční výšivky a aplikace, které vyžadují opravdu pečlivost a trpělivost. Pak se tady střídají 1-3 studentky módy, které rozumí jak střihům, technologii, tak estetické stránce. A  protože práce stále přibývá, hledám další přírůstek do našeho týmu, další krejčovou nebo švadlenu.

Uvidíme tě i na tom zářijovém?
Nejspíš ano. Pokud se nestane nic nepředvídatelného. Vytvářím dvě kolekce ročně - jarní a letní, i když sem tam s drobným zpožděním, což je myslím ale prominuto (úsměv).

Člověk by se neměl zabývat tím co by kdyby, ale přeci jen, je v tvé tvorbě a všech věcech okolo něco, co bys nyní, s odstupem času, udělala jinak?

Určitě by se spousta věcí našla. Důležité je umět se ze svých chyb poučit, ale zároveň vše beru jako zkušenost a součást mého profesního vývoje.

Už víš, kde budeš čerpat inspiraci pro příští kolekci? 

Všude možně. Inspirace mají neskutečně hodně rovin. Třeba u aktuální zimní kolekce je jasné, že to byla hmyzí říše. Ale nosné nápady častokrát vznikají z více momentů, které do sebe zapadnou až po několika na sobě nezávislých situacích. Toto je otázka, která každého zajímá, ale pro mě je těžké na ni  jednoznačně odpovědět.  Všeobecně mě zajímají  přírodní procesy, estetika a detaily. Také se zajímám o historii oděvů, vintage techniky.

Když jsme u těch historických oděvů, tak jsem si vzpomněl na jeden tvůj starý rozhovor, kde jsi zmínila, že tvým snem je vytvořit kolekci historických kostýmů pro film. Přišla už taková nabídka?

Zatím Shahmat performance, ve spolupráci se šperkařkou Danou Bezděkovou a Olo Křížovou, která dělala choreografii a postavila celý koncept tohoto projektu. V menší formě se mi to daří s burleskní tanečnicí Miss Cool Cat z PragueBurlesque, se kterou už asi dva roky spolupracujeme na různých kostýmech. Burleska je vintage záležitost a je dovoleno o mnoho víc lesku a kreativity, všechno se musí přehnat, aby to na podiu vypadalo dobře. Rozhodně mě to moc baví!

Taky jsem se dočetl, že jako malá jsi kreslila dorty (Zuzana se usmívá). Bylo to pro nějaké příležitosti? Jako narozeniny, svatby..?

Nedokážu si to vůbec vysvětlit. Když jsem byla malá, tak jsem dostala od rodičů strašně moc barevných fixek a pastelek a kreslila jsem samozřejmě i princezny, ale jednou jsem našla starý skicák u babičky a úplně jsem se divila, že skoro na každé stránce byl asi 10patrový dort. Zdobení je prostě to, co mě baví.

Neuvažovala jsi, že bys někdy občas nějaký dort navrhla?

No to by se mi líbilo, protože jsem strašně mlsná. Ale musela bych tomu věnovat více času, který teď momentálně nemám, ve volném čase relaxuju úplně jinak.

Jak se tebe jako návrháře dotýká téma fastfashion, když jsi teď přešla k ready-to-wear kolekci?

Charakterem je to sice ready-to-wear, ale zároveň jsou to velmi malé série, které se vyrábějí jen na zakázku. Do současného ateliéru jsem se přestěhovala, abych zde mohla přijímat zákaznice a vytvářet jim věci na míru, poskytovat individuální nadstandartní servis. Jedna věc je vytvořit krásný ideový návrh a model, který je obdivován a líbí se, ale něco jiného je se tímto řemeslem živit. To totiž vyžaduje jiné znalosti, které se stále učím, pořád objevuju nové věci. Fastfashion se mě netýká, nebudu nikdy tvořit ve velkém.

Myslíš, že bude nastávat trend, kdy se bude prosazovat slowfashion?

Dost se o tom mluví. Já se nad tím zamýšlím dnes a denně. Nad tím, co se předkládá čtenářům módních časopisů, webů a blogů. Otázka ale je, co z toho je reálné. Lidé přece jen pořád řeší finance a jdou po levných kouscích, takových je stále většina. Sama jsem zvědavá, co se bude dít, ale z vlastní zkušenosti vím, že mi zákaznic přibývá. Uvidíme.

Vím, že máš ráda sladkosti, která patří k tvým nejoblíbenějším? (Zuzaně se rozzáří oči)

No, asi nugát, nugátová čokoláda. Ale mohla bych vyjmenovat dalších deset (směje se).

Byla jsi na studijní stáži v Rejkjavíku, v Paříži a v Miláně. Která tě nejvíce ovlivnila do budoucna?

Určitě všechny, každá byla jiná, ale Rejkjavík byl nejvíc. Profesoři nás v kreativitě velmi podporovali, učili nás nebát se odvázat, což jsem tady moc nepoznala.

Paříž byla zase dobrá v tom, že studenty vedli k profesionálnímu přístupu už od začátku. Že to není jen o tom nakreslit oděv, ale myslet dál, spolupracovat s odborníky a průmyslem, myslet na distribuci. 

V Miláně jsem absolvovala stáž v ateliéru návrháře společenských šatů. Byl to už starší pán, který začínal v 80. letech s kostýmy pro Benátský karneval, se kterými se proslavil po celé severní Itálii. Dodnes dělá luxusní nákladné šaty pro starší generaci. Většinou koktejlky, hodně zdobené. Italové jsou fajnšmekři na dobrý poctivý kýč.

Naučila ses něco i islandsky?

Nebylo třeba, všichni hovoří dobře anglicky. Ale "dobrý den" a "děkuji" jsem se naučila. Myslela jsem si, že něco odposlouchám, když se bavili mezi sebou učitelé a studenti ve škole, ale nešlo to. Nicméně francouzsky a italsky jsem se naučila.

Děkuju a krásný zbytek slavnostního večera. 

How are you doing today?

Perfectly, lot of things going on last days. Today we have opening party of new studio which is also showroom and collection archive. We presented new spring collection in the morning to the press, now in the evening we have small toast for our friends, colleagues and customers.

Where have you found inspiration for this spring collection?
This emerged spontaneously. My work has recently turned largely to the creation of custom-made models, and it is a completely different work than I was used to. Some years I listen to needs of my customers, what they really want to wear, in what they feel good and what suits them. But of course I listen to my own feelings and ideas. Well, in the spring and summer, we prefer pleasant materials and I'm really enamored of silk desptie it need very intensive processing. So the whole collection, except perhaps two pieces, is made of silk in its many variations. Whether it's a bourette, which looks like a rough canvas or the finest tulle which is fine as spider's web and light chiffon. The models made of them are airy and allow layering, thanks to it is possible to change appearance according to mood or occasion. In addition, this was the very first time when I’ve tried to work with printed fabrics designer.

 
Is there someone who has influenced this collection?
I don’t think so. But whole time I have one wish on my mind, that women should really want to wear these models. And I also think about what I really want to wear. Those models bring out curves of the female body and are like a second skin.

As part of one project (Shahmat) you have designed a men's collection. Do you feel to move in this direction?
Those were rather theatrical costumes, but that's just it, it's something entirely different. Men's fashion has different technology and I do not have that capacity yet. Of course we can do man's shirt and pants, but women's fashion is much closer to me.

Do you consult with someone your ideas when designing or do you rely on your own imagination and experience?
I am cautious not to be impacted by my surrounding too much while designing, as we say, so many people so many thoughts. When it comes to some technical details, I consult it with people with whom I work. Regarding aestethic things, I have so many ideas I'm not able to realize them all.

Which piece of the collection do you consider the most typical for you?
If I had to choose, it certainly would be those fine tulle dress, which creates fragile silhouette, something what blows around the body.

You'll be now presented at the Spring Prague Fashion Weekend, who's helping with the preparations?
I have one experienced dressmaker, then one skilled speciallist, who is an expert on hand embroidery and applications that require really care and patience. Then there are 1-3 students of fashion which are good in shears, technology and aestethics. And because we have more and more work, we are looking for another dressmaker or seamstress.

Will we see you in September as well?
I think yes, if nothing unpredictable happens. I creat two collections in year, spring and summer collection, although here and there with a slight delay, but that’s I think forgivable. (smile).

One should not deal with the “what would be if” question, but still, is there anything in your creative past that you would do differently?
Definitely I can find many things. Important is to learn from mistakes, but also I take all of that as experience and part of my professional development.

Do you have any inspiration for the next collection already on your mind?
It’s everywhere. Inspiration has so many layers. For example current winter collection, there is clear that it was the realm of insects. But the main ideas comes very often from different ways which are engaged to each other after several different situations. This is the question that almost everyone is interested in, but it is difficult to answer it accurately. In general I am very interested in the natural processes, aestethic and details. I am also very interested in the history of clothing and vintage techniques.

Speaking of historical clothing, I remember one of your previous interviews where you mentioned that your dream is to create a collection of historical costumes for a film. Are you any closer to this dream?

The Shahmat performance yet, it was in collaboration with jewelry designer Dana Bezděková and the choreographer Olo Křížová, who made whole concept of this project. But in a smaller form, I'm collaborating with the burlesque dancer Miss Cool Cat from the Prague Burlesque for about two years now on various costumes. The Prague Burlesque is a vintage affair and there is allowed much more shine and creativity, all has to be exaggerated to looks perfectly on the stage. I really enjoy it.

I’ve also read that you drew cakes as a child (Zuzana smiles). Was it for some occasion? Such as birthdays, weddings?
It’s hard to explain. When I was little, my parents gave me this big pack of all colored markers and crayons and of course I draw also princess, but once I found an old sketchbook at my grandmother’s and I was totally surprised that almost on every page there was a big ten floors cake. Decoration is what I enjoy.

Have you ever thought about designing your own cake?
Well, I would like that as I have a terribly sweet tooth. But I would have to devote lot of time which I don't have now and I relax in another way when I have free time.

Now that you have moved to the ready-to-wear collection, what do you think about fastfashion?
They might have the character of ready-to-wear, but they are very small tailor-made series, made to order. I have moved into this studio to receive customers and to create things as per their orders, to provide individual, premium service. I had to realize that it is one thing to create a beautiful design and a conceptual model that is admired, but it’s something else to earn money for living with it. It requires different knowledge, which I still learn, I'm still discovering new things. Fastfashion does not affect me directly. I will never do mass production.

Do you think that a slowfashion will be more and more supported?
There is lot of talking about it. I think about it every day, over what is presented to readers of fashion magazines, webs and blogs. But the question is what is the reality. People are still keep being involved in finance and they decide to go for cheap bits. That’s the majority. I wonder myself what will happen, but from my own experience I know that the number of my customers is increasing, so we'll see.

I know that you love sweets, which is your favorite? (Zuzana's eyes brightens)
Well, some nougat, chocolate nougat. But I could name ten more (laughs). But I will stick to this one.

You were on study internship in Reykjavik, Paris and Milan. Which one influenced you the most?
Certainly all, because each internship was different, but it was Reykjavik with the biggest influence. Professors supported us in creativity, they have taught us not to be afraid to cut loose what I never saw here.
Paris was good in the sense that there students are lead to a professional approach from the beginning that it's not just about the sketches but how it is necessary to think forward, collaborate with experts and industry, think about distribution.
In Milan I attended internship at atelier of designer of evening dresses. It was elderly gentleman who started in early 80s with costumes for Venice Carnival which made him famous along whole North Italy. He still designs luxurious and expensive dresses for the older generation. Mostly cocktail dresses, much decorated. Italians are masters of that good honest kitch.

Have you learned something in Icelandic?
There was no need, everyone speak English well. But basics as “good morning” and “thank you” I have learned. I hoped that I will learn something by listening to others speaking among each other, but I could not. However, I have learned French and Italian.

Thank you and have a great evening.

Foto 1, 2, 3, 4, 5 - Mojmír Bureš

Foto v kolážích 6, 7, 8 - Alžběta Jungrová

For more follow me on instagram / facebook / ASK.fm