Tour Eiffel et L'amour

Jsem doma, ve svém rodném městě. Za okny padá sníh, všude bílo a já mám konečně pocit, že přišla zima. Až dopíšu tento příspěvek, obleču si mikinu, parku, zabalím se do obrovské šály, natáhnu čepici, nazuju chelsea boots a půjdu zkoulovat pár stromů a uválet aspoň malého sněhuláka. Ale včera jsem vzpomínal na Paříž. Zase. Ještě stále ve mě doznívá. 

I'm in my hometown. Snow is falling outside, white colour rules everywhere and I finally have feeling that winter comes. When I finish this post, I will wear sweatshirt, parka, wrap me up to oversized scarf, put on beanie and chelsea boots and I will snowball some trees and build at least small snowman. But yesterday I thought of Paris. Again. It's still fading in me.

Učarovala nám jako žádné jiné město, které jsme zatím navštívili. A nepochybuji o tom, že to je i díky tomu, že jsme tam byli společně. I když se mi ze všech filmů a vyprávění zdála přezdívka "město zamilovaných" příliš kýčová, je to jednoduše tak a nikdo na tom asi nic už nezmění. Ty chvíle, kdy jsme šli ruku v ruce po ulici, dívali se kolem sebe a pak společně ukázali na stejný dům a nečekaně oba řekli, že bychom v něm chtěli bydlet, v člověku veškeré ty city prohloubí. A láska dostává opět další rozměr. 

Paris charmed us like no other city we visited yet. And I have no doubt about it is thanks to it we were there together. And even I thought that the Paris's nickname "city of lovers" is too much kitsch, I have to agree with it and nothing can change it. Those moments when we walked hand in hand down the streets, looking around and then point together at the same house unexpectedly and both said that we want to live there once, all those feelings deepen. And love again gets another dimension.

Možná i proto nám nebyla až taková zima ve dvouhodinové frontě na výtah pod Eiffelovkou, možná i proto jsem nebyl až tolik zklamaný z toho, že pár minut před přistoupením k pokladně uzavřeli třetí patro a my se tak dostali jen do druhého. Možná i proto jsme si dali slib, že se do Paříže za rok a půl vrátíme, abychom objevili a zažili ještě víc. Tentokrát ale v čase, kdy teploty dovolí trika s krátkým rukávem a sluneční brýle nebudou jen doplňkem, ale potřebou (a zároveň nebudeme každou půlhodinu hledat prostor s klimatizací, abychom se alespoň na chvíli zchladili..máte doporučení na ideální měsíc?). 

Maybe because of it we weren't so cold in two-hour queue for the lift beneath the Eiffel Tower, maybe because of it I was not so much disappointed that a few minutes before we reach cashier desk they closed the third floor and we got only to the second. Maybe because of it we made promise we will be back in one and half year to discover and experience more. But now at time when temperatures allow to wear t-shirts with short sleeves and sunglasses will be not only accessory but need (and we will be not pushed to look for air conditioned space every half hour..do you have some tip for the best month to come?).

I přes to, že jsme se museli pobalit jen do příručních kufrů, podařilo se mi poskládat čtyři různé outfity. První jste mohli vidět tady, s druhým vás seznámím dnes, třetí si nechám na začátek března a čtvrtý byl cestovní. 

Despite the fact we had to pack our things to hand luggage only, I managed to put together four different outfits. The first one you could see here, today I'll introduce you to the second one, the third I will leave for the beginning of the March and the fourth was just the one for travel.

Ten den měl být vyjímečný. Chtěl jsem Paříži nějak oplatit její krásu, poklonit se architektuře a všem těm romantickým detailům a k tomu jsem si vybral bílou košili, která s motýlkem, uloveným den předem v Montmartru, tvořila dokonalý pár. A koneckonců nevadily tomu ani bílé tenisky nebo černé skinny džíny. Ten den byl dlouhý. Od časného rána až po jednu hodinu po půlnoci. Od výborné kávy a čerstvých baget přes nejlepší smetanovou pizzu (bonusové foto zítra na facebooku) až po nákupy na Champs-Élysées. Den kouzelný od počátku do konce. Den, s kterým nemůžu být spokojenější. Den, kdy se začala psát další kapitola. 

That day should be special. I wanted somehow repay to Paris its beauty, to worship their architecture and all those romantic details and that's why I chose a white shirt with a bow tie we bought day before in Montmartre. And after all I didn't mind that white sneakers and black skinny jeans as the rest of whole outfit. That day was long. From early morning until one hour after midnight. From delicious coffee and fresh baguettes through the best cream pizza (bonus photo tomorrow on facebook) to shopping on Champs-Élysées. That day was magical from beginning to the end. That day I cannot be happier more with. That day when the next chapter began.

Jak se vám tento mixnutý outfit líbí?

How do you like this mixed outfit?

Bow tie - Blue Lemon Paris 
Shirt - Primark
Deer brooche - Topman
Watch - Michael Kors
Coat - Isabel Marant pour H&M
Jeans - Bershka

Sneakers - Nike AirForce 1

Photographed by - Made by Boy

For more follow me on instagram / facebook / ASK.fm