Tamara Tainová: Milujem, koho chcem

Říká se, že na to dobré se vyplatí si počkat. U pokračování příběhu o Borisovi, Sofi a Leošovi to trvalo dlouhé čtyři roky, než spisovatelka Tamara Tainová udělala poslední tečku a vydavatel zadal knihu do tisku. A narovinu říkám, jestli na další díl budu muset čekat dalších čtyři roky, nebudu litovat. 

Už po přečtení první knihy této série s názvem Je to inak, mami jsem zapochyboval, jestli se za jménem Tamara Tainová náhodou neskrývá muž. Muž, který skládá slova do řádků tak, jak je jeho vlastní život napsal. Těžko totiž hledat uvěřitelnější příběh o lásce, bolesti, přátelství a smrti, aby přitom hlavní postava byla gayem. Tolik se totiž dotýká životních příběhů mnohých z nás a nehraje si na přehnané fantazie. Druhá kniha To prejde pak pokračuje ve vyprávění Borisových radostí a těžkostí, přičemž ale odkrývá také tajemství navenek silné, ale uvnitř křehké psycholožky Sofi, jeho nejlepší kamarádky a spřízněné duše, aby nakonec osud zamával také životem Borisova kamaráda a spolupracovníka Leoše. 

Obě knihy jsem přečetl hned po sobě, protože jsem je objevil až díky Patrikovi. Přečetl jsem je jednou, pak podruhé a potřetí. Dotýkaly se mě osobně, v každé postavě jsem totiž našel něco ze sebe..ať už to byl povahový rys, životní zkušenost nebo podobná rozhodnutí. S Milujem, koho chcem to není jinak. 270 stran je jeden večer. Takový, u kterého si přejete, aby neskončil. Abyste nedolistovali až nakonec a nepřečetli to poslední slovo, které autorka napsala. Ten příběh může totiž být váš nebo vašeho kamaráda, sousedky, spolužáka, sestry, syna.. Je tak obyčejně lidský, pravdivý, tak přirozeně ze života, že každou dočtenou větou ho budete žít společně s Borisem, Sofi a Leošem. Představte si, že čtete svůj život, který vám někdo promítá před očima. Tak moc se dokáže čtenáře dotknout, tak moc se mu dokáže dostat pod kůži, nahlodat duši, sevřit srdce v dlaních.

Boris stále pracuje jako novinář a po svých dvou vztazích, kdy první skončil tragicky a druhý nepochopitelně, už nevěří, že dokáže ještě do třetice takto milovat. I když si myslí, že trpí samaritánským komplexem (protože má potřebu se zamilovávat do těch, kteří potřebují pomoc), Sofi se ho snaží povzbuzovat, aby se nevzdával a stále věřil v lásku, která bude jednou úplně navždy. Žijí si svůj společný kamarádský život ve společném bytě se společným psem Mufem, dokud se jejich životy neotřesou v základech a oni jsou tak postaveni před nová životní rozhodnutí. Sofiině matce rakovina ukrajuje poslední týdny života, Borisův otec se bez vysvětlení ztratí v Mexiku a Leoš přijde o vše, co si nikdy nedokázal představit, že bude mít - o syna i jeho matku. Jak se vyrovná Borisův otec s tím, když zjistí, že jeho syn je gay? Dokáže Sofi odpustit matce jizvy, které napáchala na její duši? Stane se z Leoše opět lamač ženských srdcí, co nevěří na vztahy? A co se skrývá pod nečitelnými pohledy jejich nového souseda Willa? Na to vám odpoví Milujem, koho chcem. Budete se smát, budete se nervózně ošívat. Budete plakat, budete věřit v dobrý konec. Budete žít život vepsaný do řádků. 

Měl jsem neuvěřitelnou radost, když mi Tamara nabídla svou knihu k přečtení a připojila k ní i osobním věnování. Moc to pro mě znamená, už jen pro ten příběh, který vypráví.

A protože jsem Milujem, koho chcem koupil původně pod stromeček Patrikovi a týden na to obdržel jednu od Tamary, rozhodl jsem se tu "Patrikovu" věnovat jednomu z vás. 

Stačí, když mi do neděle 20.12.2015 23:59 CET do komentářů napíšete, proč byste si právě tuto knihu chtěli přečíst. A nezapomeňte na email, ať se pak můžeme domluvit na jejím předání ;). Výherce oznámím v pondělí 21.12.2015 večer na facebooku blogu.

A také nezapomínejte na mou soutěž o digitální zrcadlovku Nikon D5500!!!

#fotimnikonem D5500