Certainty

Podzim už definitivně přebírá žezlo a léto posílá na čas na odpočinek. Stromy a zem pod nimi hraje teplými barvami. Ráno se balíme do svetrů, roláků, kabátů a teplých bund. Krky schováváme do šátků a šál, místo polobotek nastupují teplejší, kožené, třeba kotníkové boty s hrubší podrážkou. Veselé letní barvy měníme za ty zemitější a tmavší, hnědou, šedou, černou, tmavě zelenou nebo vínovou. Je to jistota, kterou nic nezkazíme, i když je prokombinujeme společně. Hnědou s vínovou, zelenou či modrou se šedou nebo černou. Zjistil jsem, že poslední dobou sázím právě na jistoty. Netuším, jestli je to tím, že mi chybí letos letní dovolená, nebo že můj život se ustálil a má nějaký řád a nějaké jistoty. A ano, rozumím tomu, že v přesném kontextu slova je jistá pro člověka akorát tak smrt a vše ostatní se může v sekundách změnit, ale na to já nehraji.

Jistoty v životě potřebujeme všichni, abychom byli šťastní, abychom se mohli zaměřit na ostatní věci, abychom měli v sobě částečný klid. Hledáme je v mnohém. Ve vlastním bydlení, v partnerovi, v rodině, někdo v penězích nebo zvířecím mazlíčkovi, v práci (to může být ale ošemetné), v přátelích, ve vlastním šatníku. Nedávno jsem psal o tom, jak je tento rok pro mě zvláštní, divný. I přes to všechno jsem v něm nalezl několik jistot, těch svých, na které se upínám, když je mi hůře.

- mám partnera, na kterého se mohu spolehnout, se kterým i mlčení je naplňující, se kterým často máme stejné myšlenky a doplňujeme se nápady

- bydlíme! ve starém domě, s vysokými stropy, dvojitými okny a dřevěnými podlahami, bydlí se nám dobře (a pokud budeme moct přivítat mezi sebe ještě i frenchieho, bude to skoro nirvána =D )

- mám práci, která mne baví a díky níž si můžu pomalu plnit některé sny

- mám šatník plný skvělých věcí a i tak mám jistotu, že většinou strávím před ním dlouhé minuty přemýšlením, co zrovna na sebe

- mám rodinu, které mohu zavolat nebo zaskypovat a popovídat si, o čemkoliv, kdykoliv

Pak je ale pár jistot, které mi chybí a vím, že mi je nic na světě nezaručí. Takové, abych při zvonícím telefonu v nečekaných hodinách a s mámou na displeji nemyslel na nejhorší, proto bych chtěl, aby babička s dědou byli zdraví, aby na tomhle světě byli ještě dlouho, rádi a šťastni. Takové, abych nemusel v letadle přemýšlet, jestli security na letišti udělala vše správně, jestli technici v hangárech odvedli dobrou práci a my bezpečně doletěli do cíle (i tak létání miluju! Možná právě i díky tomu strachu.) Takové, abych věděl, že nás nepotká zlá nemoc nebo neštěstí, že budeme spolu žít šťastně ještě desítky let happily ever after. Že by s takovými jistotami byla pak v životě nuda? Nemyslím si. Mohl bych své myšlenky sousředit na jiné věci. Věnovat se více tomu, co mě baví (a neodrazovalo by mne od toho právě přemýšlení nad těmi výše uvedenými nejistotami). Měl bych zřejmě klidnější spánek a uměl se celkově více uvolnit. Ale to je život, asi by to bylo pak příliš jednoduché =).

Trenchcoat - Oodji

Pulover - Oodji

Jeans - Bershka

Shoes - ALCOTT L.A.

Watch - Karl Lagerfeld (Designer Outlet Parndorf)

Bag - Zara

Photographed by - Made by Boy