Od mala trpím na jednom oku tupozrakostí. Je to vlastně i jediný důvod, proč ještě nesedávám za kniplem letadla (a zřejmě asi nikdy ani nebudu, protože je to zatím stále neléčitelné). Druhé oko mám naštěstí zdravé, byť i ono potřebuje půl dioptrie korekce na dálku. A tak brýle nosívám do kina, při řízení auta nebo na přednášky (abych viděl na projekci). Často je ale nasadím i při práci s počítačem, připadá mi, že nemám na konci dne oči tak moc unavené. A protože jsem už po osmi letech fakt potřeboval nové obruby, řekl jsem si, že by bylo fajn si nechat i oči celkově vyšetřit a třeba se poptat, zda by se s tou tupozrakostí přece jen něco nedalo dělat (doba od prvních laserových operací přece už pokročila).
pondělí 9. května 2016
čtvrtek 5. května 2016
Coffeetime + soutěž!
Jednoho sobotního rána plného líbivé pohody jsem se za značně hlasitého zpěvu Adele z ničeho nic rozhodl naložit se do horké vany a nechat ještě chvíli okolní svět mimo dohled mých myšlenek. Vana byla plná, Adele přešla z Hello přes Send my love a I miss you až k When we were young, když mne začal do nosu štípat smrad. Něco se pálilo. Při tom bleskovém výskoku z vany a běhu do kuchyně jsem se málem natáhl na naši dřevěnou podlahu jako předložka z tygra, abych v zápětí uviděl rozteklou černou hrůzu s několika tančícími plamínky. Při tom ranním blouznění jsem zapomněl, že jsem si dal v moka konvičce vařit kávu, která nejen že vyvřela na sporák, ale taky to pod náporem teploty vzdalo plastové ucho, které se doslova rozteklo. Pohoda fuč, kafe fuč, konvička fuč a vidina hodinového drhnutí přede mnou.
pondělí 2. května 2016
Ideální byt
Naše ložnice; foto - Martin Faltejsek
Přihlásit se k odběru:
Příspěvky (Atom)


