Where you wash your sins (or relax)

Okno. Nikdy by mne nenapadlo, že okno v koupelně může způsobit člověku tolik radosti a pohody. Vstoupit do místnosti zalité ranním sluncem a při tom provádět ten každodenní rituál je něco naprosto odlišného od koupelny ozářené pouze žárovkou nebo zářivkou. Kdo nezažil, asi těžko pochopí. Anebo se večer sprchovat a mít výhled na hvězdnou oblohu, kdy oknem proniká jen temné světlo z ulice a svit Měsíce, pár zapálených svíček a ono vlastně může zůstat zhasnuto.

No a ta sprcha je skvělá věc. Tak nějak povědomě smývá z člověka to zlé. Pustit si na sebe proud vody a jen tak stát se zavřenýma očima a na pár minut přestat vnímat svět, snažit se odehnat veškeré myšlenky a být v tu chvíli jen sám se sebou. Získat ten pocit, že proud vody dopadající na naše tělo s sebou odnáší i všechno to negativní a špinavé.. Ale ještě skvělejší je pro mě vana..dostatečně velká, aby se tam spolu nějak poskládali dva, ať už naproti sobě a mohli se držet za ruce, koukat si do očí a povídat si, do toho popíjet šampaňské a v pozadí mít puštěnou muziku, nebo za sebou, kdy ten vepředu se schoulí v bezpečném objetí toho druhého a jen tiše ležíte a vychutnáváte si tu intimní chvíli, tu dokonalou blízkost, obklopeni vodou.. Chvíle, které mám na svém TOP žebříčku. 

Tuhle prostě miluju

Jako ve všech ostatních místnostech, i v koupelně bych se nejraději procházel po dřevěné podlaze. Když bude mít ke všemu podlahové vytápění, budu tam trávit hlavně v chladných dnech více času než by bylo záhodno =D Bílé kachlíky na zdech, třeba jen v místech, kde je vana. Separé sprchový kout by byl fajn, ale ne vždy je to možné a vana to dokáže celkem bezpečně nahradit, stačí mít jen tu správnou hlavici. A ta vana! Volil bych retro v bílé, postavenou na zdobných nožkách. Umyvadlo, dostatečně velké, vzdáleně připomínající podlouhlý lavor (ať se nepereme při společném čistění zubů..je to fun), položené na dřevěné desce, nad ním jednoduché a velké zrcadlo, pár doplňků ze dřeva, nějakou květinu nebo kaktus..

Ty bílé stěny, v místech, kde by nebyly kachle, by mohl zdobit aspoň nějaký jednoduchý obraz, nebo rovnou inspirativní nápis, co mě donutí se ráno usmát, protože když už den začnete zamračení, pak se to jen těžko obrací v něco lepšího. V koutě pár polic na ručníky a kosmetiku, třeba i aktuálně populární “žebřík” na jejich zavěšení..  Co v koupelně opravdu oželím, je wc. Na jednu stranu chápu, že to šetří místo a náklady, na stranu druhou mi to přijde nehygienické a .. no prostě bleh. Takže si sním o své bílé koupelně velikosti menší ložnice, kde bude místo na všechno možné, která bude dýchat už jen svými rozměry, bude útulná, světlá a příjemná a my se budeme už po pár minutách v ní cítit odpočatě, třebaže jsme si šli vyčistit jen zuby před spaním. 

Ta sprcha a nika s ručníkama!

 

 

 

 

 

 

A co vana v ložnici?