Touha objevovat tajemství měst, která psala historii. Procházet se uličkami a nechat se zlákat k návštěvě malých obchůdků. Obdivovat domy, jejich architekturu, fasády, minulost. Nechat zmást své smysly krásou v detailech. Dát šanci provařeným památkám. Ochutnávat kávu v malých kavárnách, co mají své přirozené kouzlo. Uždibovat z bagety z pekařství na rohu, kterou vám zabalil samotný pekař. Ztratit se na obrovské městské tržnici, která útočí na oči i nos všemi zbraněmi. Povečeřet tapas v malé taverně a připadat si jako na návštěvě starého kamaráda. Cítit každou chvíli vůni spáleného benzínu z prohánějících se skůtrů. Rozhodnout se pořídit si hipsterské kolo, na jakých se tady všichni prohánějí.
To je Barcelona. Tady a dnes. Magická. Trochu trhlá jako Gaudího stavby. Ale opouštíte ji stejně neradi, jako když se loučíte s partnerem na nádraží. Šeptáte ji “brzy ahoj” a ona vám slíbí “já neuteču”.
PS: příště o tom, jak se v Barce schválně “ztratit”..
