Where you live and relax

Co pro vás znamená obývák? Místo, kde odpočíváte? Kam zvete nejčastěji své přátelé? Prostor, kde čerpáte tvůrčí energii? Nebo si s partnerem jen tak užíváte přítomnost toho druhého? Osobně v obýváku tvořit moc nedokážu (a když, tak někde v rohu se sluchátky na uších), je v něm spousta rušivých elementů - televize, knihovna (pořád bych koukal po hřbetech knih a přemýšlel, kterou otevřít), časopisy.. A ve spojení s kuchyňským koutem to už je úplný konec (víte, jak miluju vaření). Ale pro to ostatní je jako stvořený. A to jsem si před několika lety, v dobách spolubydlení, říkal, že ho ani k životu nepotřebuju. Jenže mám rád návštěvy, a ty je potřeba někde uvést, usadit, pohostit, potěšit. Mám rád aspoň malou změnu prostředí a strávit život prakticky v ložnici možná zní bohémsky, ale zas tak skvělé to není.

A teď se mi plní další sen. Mít obývák. S bílýma stěnama a dřevenou podlahou. S dvojitými starými okny, vysokým stropem, vstupem na balkón a k tomu všemu nebude můj, ale bude NÁŠ. A zařídíme si ho podle našich společných představ. Těším se na to. Těším se asi tak, jako jsem se těšíval na prázdniny u babičky a dědečka u nich na domě (ty nejlepší!). Mít tam bílou nebo světle šedou sedačku. Jedno křeslo, pohodlné, ve kterém se usadím i napříč a budu relaxovat, listovat si časopisem nebo knížkou. Anebo když si vedle mě na opěradlo sedne on a budeme si časopisem listovat společně..

Mám rád jednoduchost a z jakýchkoliv "obývákových" stěn mě přepadá pocit úzkosti. Věřím, že doby skleněných kredenců s výstavkami jsou už dávno pryč (kredenc patří do kuchyně nebo jídelny), že televize může viset i na zdi, že knihovna by měla být otevřená, abyste hmátli ihned po té, která vás právě v tu chvíli zaujala, že obývák není technická místnost ani showroom Datartu, že několik různě velkých obrazů krajinek a divoké zvěře ve složitě vyřezávaných rámech se hodí spíše do hájovny nebo na chalupu, a že sedačka opravdu nemusí být zabalená v igelitu!! Bílé stěny mají navodit pocit klidu a usmíření (se svým nitrem, se svými myšlenkami, s čímkoliv právě v sobě bojujete). Určitě by neměl chybět alespoň jeden zajímavý nápis nebo citát, který můžete podle nálady měnit. Květináč s kytkou, na kterou vás těší pohled a upřímně jí řeknete, že ji máte rádi. Nebojte se knih, i když nečtete, povyšují prostor na něco lepšího, hlubšího..knihovna by měla mít své místo v každém bytě. U mě je teď favoritem sestava z několika různě velkých dřevěných "krabic". Vypadá to atypicky a kdykoliv ji můžu přestavit.

A nebojím se dřevěnou podlahu přikrýt kusovým kobercem. Začne vás nudit? Tak ho na léto schováte a v zimě zase vytáhnete. A lpěte na detailech. Inspirujte se. Nebojte se kopírovat. Já sbírám inspiraci všude možně..web, designové časopisy, návštěvy, nebo při cestování po zahraničí. Co takový obraz opřený o zeď. Tři čtyři komínky časopisů vedle sebe a na nich dva tři suvenýry z cest nebo květináč. Stará menší lavička místo police. Mým osobním top doplňkem je použitý longboard a právě na něm naskládané časopisy. Máte zrcadlo na zbyt? V pěkném zajímavém rámu? Pověste ho vodorovně nad sedačku nebo opřete do kouta. Dejte na zeď dvě tři decentní poličky, na ně pár knih, kaktus, nějaký suvenýr, starý fotoaparát..jsou to sice lapače prachu, ale taky jsou perfektními detaily, co ozvláštní prostor. Obměňujte, nenuďte se. Socialismus je dávno pryč, byt nebo dům by měl žít, vyvíjet se a podobné změny téměř nic nestojí.

Pokračoval bych ještě dalším dlouhým odstavcem, místo toho přikládám interiéry, které zanechaly v mé paměti stopu. A možná jednou dojde i na to, že se tady pochlubíme i tím naším "place to live and relax..".

PS: chci znát vaše nápady..