čtvrtek 24. prosince 2015

Radostné Vánoce


Přišel zase ten milý čas. Čas, kdy se rodiny scházejí a kdy jsou lidé na sebe milejší. Čas, kdy domovy voní dobrým jídlem a kdy všechny diety jdou stranou. Čas, kdy zdobíme stromečky a při balení dárků si dáváme obzvlášť záležet. Čas, kdy bychom měli přestat myslet na všechen stres a měli žít jen pro tu chvíli. Chvíli, kdy jsme s těmi nejbližšími a cítíme v srdci takovou tu zvláštní pohodu a radost. 

čtvrtek 17. prosince 2015

Lazy Mickey


I když jsme měli letos úžasný podzim, teplý, se spoustou slunce a krásných dní, o to krutější je pak nástup těch šedivých, upršených a umrholených. Člověku se nic nechce, nejraději by zůstal zachumlaný v peřinách s chutným kakaem a nějakým filmem v televizi (nebo knížkou). Jenže je před Vánoci, DIY dárky jsou sice fajn, ale neuškodí přihodit i nějaký koupený (třeba konzervu tuňáka, kterého miluje moje babička, si doma asi zrovna nevyrobíte). Takže nezbývá nic jiného, než se obléct a doufat, že zbytek lidí napadlo nevytahovat paty z domu a nákup se tak nezvrhne v boj o holé přežití (anebo minimálně o boj o zdravý rozum).

úterý 15. prosince 2015

Tamara Tainová: Milujem, koho chcem


Říká se, že na to dobré se vyplatí si počkat. U pokračování příběhu o Borisovi, Sofi a Leošovi to trvalo dlouhé čtyři roky, než spisovatelka Tamara Tainová udělala poslední tečku a vydavatel zadal knihu do tisku. A narovinu říkám, jestli na další díl budu muset čekat dalších čtyři roky, nebudu litovat. 

neděle 13. prosince 2015

Zapoj se do #CreativeTrail a vyhraj Nikon D5500


Člověk je od přírody tvořivý a je úplně jedno, jestli se pro to narodil nebo se najde až v průběhu života. S jistotou ale mohu říct, že neméně důležitou roli hraje inspirace, protože bez ní bychom dnes nejspíš neobdivovali Monu Lisu, nerozbušilo by se nám srdce na konci Romea a Julie anebo se zatajeným dechem nesledovali východ slunce ve výšce 10 kilometrů. 

středa 9. prosince 2015

Interview: módní fotograf Branislav Šimončík


Branislav Šimončík je jméno, které se v módní fotografii zejména u nás a na Slovensku stalo doslova pojmem. Je dvorním fotografem českého ELLE, slovenské EMMY nebo portugalského GQ. Před jeho objektivem stály celé zástupy supermodelek, celebrit a dalších hvězd. Několikrát ročně fotí v New Yorku, Miami, Los Angeles. Stál tváří v tvář Karlu Lagerfeldovi, ale stále třeba sní o tom, že jednou mu před fotoaparátem zapózuje také modelka všech modelek - Kate Moss.

Zdá se, že na co Braňo sáhne, to se mu daří. Za tím vším ale stojí také tvrdá dřina a neustálý koloběh mezi letišti, hotely a focením. V rámci projektu #CreativeTrail firmy Nikon jsem dostal možnost strávit s Braněm dvě hodiny, poznat ho blíže a popovídat si nejen o jeho práci, která je zároveň koníčkem.

pondělí 7. prosince 2015

An Imperfect Christmas Tale


Bylo brzké a trochu mrazivé listopadové ráno, po sněhu ale stále ani památky. Slunce se jen těžko prodíralo hustými větvemi a jehličím jeho statnějších a vzrostlejších sourozenců. Už od vyklíčení semínka byl tím, kdo zaostával. Ale snažil se, protože věřil, že se dá dokázat mnohé, jen musí chtít. Vytahoval se za sluníčkem, všechny své síly soustředil na to, aby uzmul kousek jeho paprsků a energie pro sebe. Jenže když tak urputně rostl směrem vzhůru, zapomínal se zároveň roztahovat do stran, pouštět větve a obalovat je jehličím, aby se mu lépe dýchalo a skryl svůj sice dlouhý, ale tenký kmínek. 

středa 2. prosince 2015

MikuLUSH + giveaway!


Mikuláš je za dveřmi, Vánoce se blíží rychlým krokem a v obchodech pomalu začíná vládnout to poblázněné období, kdy se všichni honí za nákupy, stresují se, co komu koupit a čím potěšit. Upřímně, tohle je něco, co na Vánocích opravdu nemám rád. Svátky klidu to nepřipomíná ani omylem a letos to bude asi poprvé, co využiju možnosti nákupu potravin potřebných k štědrovečerní večeři přes internet. Ostatně, nakoupit takto můžete i dárky, mezi kterými by určitě neměla chybět ani kosmetika od LUSH, protože ta jako jedna z mála dokáže potěšit nejen pokožku a čich, ale také zrak (a v důsledku i duši a srdce - netestují na zvířatech, jsou ecofriendly, podporují skvělé projekty atd., ale to už určitě všechno víte).

neděle 29. listopadu 2015

Mám pohorky, konečně!


Už jsem to tuším jednou psal..jako dítě jsem hlavně díky mámě a občas díky prarodičům prochodil celé Beskydy, Vysoké Tatry a vlastně krom Krušných hor okusil každé české pohoří. Často jsem nadával, že mě bolí nohy, že je to daleko, že je mi zima nebo horko, že štípou komáři..prostě klasika, děcko si najde milion důvodů, proč už nechce do toho kopce šlapat. Občas se zadařily i husarské kousky, třeba když jsem ze strachu z výšek zbrzdil provoz lanovky na Skalnaté pleso. O tom ale někdy jindy. 

středa 25. listopadu 2015

Chlapa kosmetikou neurazíš #5 + giveaway


Jsem člověk, co rád objevuje nové a nepoznané. Samozřejmě všechno má své meze =), ale když se jedná o kosmetiku, navíc přírodní, termální a z Itálie, kterou miluju, nebylo o čem přemýšlet. Značka Frais Monde není u nás moc známá, ale letmý pohled na jejich webovky a 30 letou historii firmy mi dávalo tušit, že si budeme rozumět. Kosmetika je založena na bázi sirné termální vody (ovšem síra je to poslední, co byste mohli z ní cítit) z oblasti Bagni di Repole v jižní Itálii a pánům je pak věnovaná řada Brutia

čtvrtek 19. listopadu 2015

Za losy do Osla


V říjnu jsem si splnil další ze svých menších cestovatelských snů. Podívat se do Skandinávie bylo mým přáním snad od chvíle, kdy jsem slyšel na prvním stupni základky o Vikinzích, polární záři a neuvěřitelně krásných zelených fjordech. Bohužel, naši rodinu a mé kamarády to vždycky táhlo spíš na jih, takže jsem si na své skandinávské poprvé musel hodně dlouho počkat. A chtěl jsem tam čím dál tím víc, hlavně po čtení článků u Elišky a Terezky. Nakonec ale příprava celé akce #zalosydoosla byla přesným opakem. Ryanair vyprodával trasu Vratislav - Oslo za pár EUR, stačily dvě zprávy Sindy a Becce (Patrik mi už naštěstí důvěřuje :-* ) a o 15 minut později přistály čtyři zpáteční letenky za 20EUR/osoba v mailu. Vykašlat se na psaní výše zmíněných dvou zpráv, byly by dokonce za 9EUR. No nevadí. Rychlý pohled na hotely na booking.com znamenal taky jeho zavržení. Otevřel jsem tedy Airbnb a začal hledat nějaký pěkný byt v centru Osla. Výběr moc velký nebyl, nakonec se mi ale podařilo najít takový, co by nám neproděravěl peněženky a nevypadal jako jugoslávský apartmán v polovině devadesátých let. Jenže ouha, slečna majitelka nám rezervaci po dvou týdnech kvůli rodinným důvodům zrušila, ale byla překvapivě maximálně nápomocná a pomohla nám najít alternativy, kdy v jedné z nich jsme nakonec našli na dvě noci útočiště. 


úterý 10. listopadu 2015

GIVEAWAY Braun Series 3 & Braun Face Spa


Vánoce se blíží a to také znamená čas nákupu dárků (případně jejich vlastnoruční výroba #iloveit ), takže výrobci a prodejci na nás útočí ze všech stran reklamami a novinkami, které by podle nich určitě neměly pod stromečkem chybět. Někdo odolá, jiný podlehne, důležité ale je myslet na to, aby to toho obdarovaného opravdu potěšilo a nebyl to jen další příspěvek do kolonky: "odnést do sklepa". 
Firma Braun neponechává nic náhodě a také přichází na trh s mnoha novinkami, mezi nimiž najdete i dva výrobky, které vám dnes krátce představím. 

čtvrtek 5. listopadu 2015

#chefsdiary_1 - Avokádo plněné vejcem


Vařím už od mala..jako první jsem se naučil..ne, čaj to nebyl =), kupodivu míchaná vajíčka (u nás ve Slezsku zjednodušeně vaječina). A od té doby se toto jednoduché jídlo stalo asi mým nejoblíbenějším (ok, než jsem poprvé ochutnal pravou italskou pizzu). Ono vůbec, cokoliv s vajíčky já moc rád. I na tu pizzu si ho nechám sem tam rozklepnout. Šílenství kolem avokáda jsem prvně jen tak po očku sledoval na zahraničních webech už před šesti, sedmi roky, že co s tím všichni mají. Potom na dovolené na Kanárech jsem poprvé ochutnal guacamole a už jsem byl chycen v síti. Poslední roky víkend bez avokáda jako by nebyl víkend =D.

neděle 1. listopadu 2015

Diagnóza: pozorovací typ


Podzimní slunce se odráželo od lesklých střech a oken. Ze stromu padalo zežloutlé listí, ve vzduchu byl cítit přicházející chlad. Lidé na ulici spěchali, nevšímali si jeho ani okolí, proudili všemi směry, za svými každodenními osudy. On si ale všímal. Díval se jim do tváří, hledal úsměvy. Pozoroval, co mají na sobě, hledal něco jedinečného. Začali ho nudit. Očima zamířil k fasádám domů, ty nikdy neomrzí. Hleděl do oken, hledal život za záclonami. Když spatřil, že některými vidí až dovnitř, zkoumal stropy, lustry. Pak zrakem stoupal výš, k posledním patrům, ke střechám. Obdivoval architekturu a představoval si, ve kterém z nich a jaký by vedl život on. Miloval toto pozorování, kdy jeho fantazie neznala hranic a prolínala se s realitou okolo něj. Diagnóza: pozorovací typ.

čtvrtek 29. října 2015

Winter is coming


Kabáty, hrubé bundy, tlusté svetry..to všechno pomalu začínáme vytahovat ze skříní a chystat se tak na přicházející mrazivé dny. Winter is coming (I got you, GoT fans!). A když si rekapituluji celý letošní rok, mrzí mne, že tento trench coat nedostal více příležitostí. Oblékl jsem ho přesně třikrát. Jednou na jaře a 2x teď na podzim. A že mi v něm dnes už byla celkem zima (a to už něco znamená, viz níže). Nevím, jestli je to počasím, kdy jednoduše teplé dny v překotně rychlém sledu vystřídalo pár klasicky podzimních, kterých jsme si nestačili ani všimnout (to jsou ty, kdy ráno vám je děsná zima a odpoledne zase děsně teplo, protože slunce prostě musí ještě naposled dokázat, že umí hřát), aby je nahradily chladné, často až mrazivé šedé polodny (protože co jiného to je, když v pět odpoledne je tma jak v pytli), které nám vydrží až do jara. 

neděle 25. října 2015

#Videodiary_1 - LUSH


Když se zeptám známých, jestli znají Lush, okamžitě si všichni vybaví voňavý obchod s kosmetikou. Přičemž už jen hrstka z nich pak ví, že vše je vyráběno ručně z čerstvého a organicky pěstovaného ovoce a zeleniny, z těch nejlepších éterických olejů a z pouze bezpečných syntetických látek, navíc netestováno na zvířatech a baleno do recyklovatelných obalů.

pondělí 19. října 2015

Analogue photography #3 - b&w edition

Když se sejde několik chyb, vznike celkem zajímavá fotka, camera Canon AE-1, lens 50mm, film Kodak T-Max 100, aperture f/A, shutter speed 1/500

Černobílá fotografie. Fascinující prostor pro fantazii. Zkoušeli jste se nad tím někdy zamyslet? Kolik možností taková fotka plná odstínů šedé v sobě skrývá? Že když se na nějakou zahledíte, váš mozek ihned začne splétat nekonečné množství barevných kombinací, z kterých by se mohl obraz skládat? Černobílé fotky jsem měl odjakživa raději než jejich barevné sourozence. Ať už je to proto, že mi připomínají dějiny a historii (kdysi všechny fotky byly černobílé) a já se rád probírám starými obrázky míst a měst, které pak srovnávám se současností. Anebo právě pro v úvodu zmíněné nekonečné množství možností, jak ta vyobrazená scéna doopravdy asi vypadala. Pamatuju si, jak jsem se častokrát ptával babičky, jaké barvy byly šaty nebo kabát, které měla na sobě a jestli listí ještě bylo zelené nebo už se oblékalo do podzimních odstínů. 

čtvrtek 15. října 2015

Pěšky na Ještěd


Nervózně koukal z okna a hleděl na lidi na chodníku. Páteční večer byl vždycky tím večerem. Večerem, kdy netrpělivě čekal na mámu a sotva ji tam dole uviděl, běžel přilepit ucho k vchodovým dveřím, aby je mohl otevřít dřív, než ona začne vůbec hledat klíče. Když ho zahlédla, usmála se na něj, vlepila mu pusu na líco, kterou on oplatil krátkým objetím, při kterém z něj zase vyhrklo: Tak kam? Kam zítra, mami? Soboty totiž znamenaly výlety. Někdy jen takové nenáročné, to hlavně v létě, k horskému potoku v Horní Lomné. Nadýchat se čerstvého vzduchu (který v Karviné budete marně hledat ještě desítky let), osvěžit se v ledové vodě, i když teplota ve stínu se blížila třicítce, dát si ve stánku malinovku a skvělý hruškový frgál. Časteji to ale byly pěší túry po Beskydech, Javornících nebo Jeseníkách. Co výlet, to jiná hora, jiný kopec, nové zážitky a vzpomínky. 


neděle 11. října 2015

Even a little help is help


Vím, že nezměním svět. Že nikdy se mi nepodaří udělat ho globálně lepším. Sny o tom, jak si všichni přejeme světový mír, zůstanou vždy jen sny, protože lidská civilizace je už z podstaty taková. Jako jedinci nemůžeme jednoduše uspět v takovém měřítku, aby to ovlivnilo zbylých 7 miliard lidských bytostí na naší planetě. A ano, chválím a těším se z toho, že spousta bohatých a slavných se také zajímá o filantropii, stejně jako jim věřím, že to není jen póza. 

středa 7. října 2015

Recenze: holící strojek Philips Shaver Series 7000 + GIVEAWAY!

Můj první elektrický holící strojek byl Philips né nepodobný tomu na fotce výše a protože jsem s ním byl nadmíru spokojený, mám tak trochu pro tuto značku slabost. Navíc se s ním holilo rychle a celkem dobře, byl dokonce voděodolný, takže jsem pod horkou sprchou zvládal nejen relax, ale právě i holení. Voda nevadí ani novince Philips Shaver Series 7000 wet&dry, který je speciálně navržen pro citlivou pokožku a je tak vhodný i pro kluky a muže, kteří trpí akné a jinými problémy pokožky tváře.

neděle 4. října 2015

Warsaw insights

Cestování je něco, co mě naplňuje. Štěstím, radostí, zvláštním pocitem vzrušení a nadšení na srdci. Pokud se při tom ještě letí letadlem, je to příjemný bonus. No a cetování s NÍM <3, to už je potom all inclusive balíček. Většina našich úspor proto mizí na účtech leteckých společností, hotelových řetězců či Airbnb a provozovatelů kaváren, bister, patisserií apod. Naposledy jsme se vydali do Varšavy. Neuvěřitelně jsem se zaradoval, když jsem zjistil, že z Prahy se do ní nejlevněji a nejrychleji (vlaková romantika stojí cca. stejně, ale trvá o 7 hodin déle) dostaneme s jejich národními aerolinkami LOT (1.800,- zpáteční letenka, kabinové zavazadlo, sušenka a voda v ceně ;) ). Po pár minutách strávených na Airbnb (přes šest stovek na první ubytko čeká na vás) padla volba na malý pěkný byt od Natali, 20 minut chůze od Starého města. Tak si nás získal, že o něm připravím samostatný post =).

středa 30. září 2015

Inner sadness


Smích, který střídá chvíle ticha. Pohled do prázdna, smršť myšlenek proletí hlavou. Výraz ve tváři zkamení, nitrem zarezonuje výkřik. Oči se zalesknou, jedna slza stíha druhou. 
Laughter that alternates with moments of silence. Blank stare, whirlwind of thoughts flashes through one’s mind. Face petrifies and a scream resonates deep inside. Eyes fill with tears which start running down the cheeks.


středa 23. září 2015

Leather biker jacket


Narozeninový wishlist jsem vám představil před měsícem a když na něj tak koukám, až na Levisky a gramofon (ale jsou v plánu!!) se proměnil během těch pár týdnů v realitu. Díky rodině, přátelům, sobě samému (no kdo nejlépe ví, co vám udělá největší radost, než vy sami!!). A já tak mohu ve svém šatníku konečně přivítat kožený křivák. Jo! Z pravé nefalšované hovězí kůže. Juch! A neváží ani 5 kilo, jako je u podobných zvykem (ty, co jsem doposud nacházel v sekáčích, co tam nejspíš odložili vysloužílí rockeři). 
Birthday wishlist I have introduced a month ago is almost transformed into reality (except Levi's jeans and gramophone, but I am working on it!). Thanks to family, friends and to myself (who know better what do you like most than yourself!!). So I can welcome finally leather biker jacket in my closet. Yeah! From real leather. And its weight is not 10 or more pounds (in real it is 3.5).

pátek 18. září 2015

How to start a successful blog #1


Psát blog je výsada, kterou má dnes každý. Je jich nepřeberné množství. Zabývají se všemi možnými tématy. Většina z vás, kteří navštěvují ten můj, také nějaký blog vlastní nebo o něm uvažují. Alespoň podle zpráv, které dostávám. Je těžké dát nějakou univerzální radu, jak postavit úspěšný blog (a čím tu úspěšnost budete měřit - Followery? Počty komentářů? Návštěvností? - mám pro vás jednu smutnou zprávu - vše se dá koupit - a bohužel, děje se to i u nás). A tak jsem se rozhodl alespoň sepsat faktory, které mně osobně na ostatních blozích vadí, otravují mě, ztěžují mi jejich prohlížení a čtení, komentování, kazí chuť se na ně vracet. Pokud se těchto chyb vyvarujete, pak máte, podle mne, našlápnuto k dobrému začátku.

Nowadays everyone can enjoy the privilege of writing a blog. There are so many of them dealing with various stuff. Considering the messages I get, most of you who read mine also have your own blog or at least contemplate the possibility of starting one. I guess there’s no universal advice how to create a successful blog. Moreover, how would you measure the success of that blog? By the number of followers or comments? By attendance? Well, I need to tell you something. Everything could be bought and, unfortunately, it really happens. So I’ve decided to list some factors I find annoying and irritating about some blogs; things that make it difficult to read them or leave a comment, and that make me feel like I don’t want to see those blogs ever again. If you avoid all of the mistakes I provide below, you are on the right track to have a successful blog.

neděle 13. září 2015

Challenge..me!


Spokojenost. Spokojenost se svým životem, se svým bytím. Mnozí se za ní ženou dlouhé roky, marně ji hledají. Ta dokonalá rána, kdy se budí vedle toho nejcennějšího. Ta místa, která jsou s ním i přes svou všednodenní obyčejnost speciální. Ty chvíle ticha, která vlastně nejsou tichá. Ty večerní procházky, ruku v ruce, uličkami měst, která se stávají domovy..domovy na pár dní, týden, měsíc nebo roky. Usínat v objetí, cítit tlukot srdce, vplout bezmyšlenkovitě do říše snů s vědomím, že ráno přijde za chvíli a bude stejně krásné jako to dnešní.
Satisfaction. To be satisfied with your life, with your being. Some people are chasing it for whole years, desperately looking for it. Those perfect mornings when you wake up next to the most precious. Those places which are so special even they are so common for others. Those silent moments which are not silente. Those evening walks, hand in hand, in the streets of cities which becomes homes..homes for days, weeks, months or years. Falling asleep in a hug, feel the beating heart. 

úterý 8. září 2015

Warsaw and Oslo, tips for trips


Moje babička je ten typ člověka, který je šetřivý a pro své nejbližší by se rozdal. Vždycky mi říkává, ať šetřím taky, na horší časy. Ale copak to jde, připouštět si, že můžou přijít horší časy? Vždyť tak vlastně vpouštím do své mysli fakt, že něco zlého asi fakt přijde. Nicméně, jednu poznámku si nikdy neodpustí: pokud jde o cestování, tak se na šetření Miško vykašli. Cestuj jak nejvíce to jde. A tak se tím řídím.
My grandma is the kind of person who is thrifty. She always telling me to save money, for the hard times. But how it comes to admit that hard times could come? With that I actually let in to my mind the fact that something bad can really come. However, one note she will never forget to say: when it comes to travel, forget about saving, Mickey. Travel as much as it goes. And so I follow that.

čtvrtek 3. září 2015

Chlapa kosmetikou neurazíš #4


Občas ženám závidím. Závidím to, že jim nerostou vousy (minimálně né tolik, né tak tvrdé a tak rychle =D ). Občas je několikadenní strniště fajn, ale většinou je to otrava. Druhý, třetí den po oholení to vypadá nevzhledně, při líbání to škrábe a píchá, přijde mi, že i pokožka je citlivější a náchylná na pupínky, prostě něco, o co nestojím. A tak holím..téměř denně, nejlépe ráno. Dnes vám ukážu, čím.

pondělí 31. srpna 2015

Personal space


Diskrétní zóna. Tu asi všichni známe z bank, státních úřadů a jiných míst, kde je potřeba zachovat určité soukromí pro vyřízení osobních záležitostí. Pak je tady ale ještě jedna. Někteří ji nazývají osobní zóna, jiní intimní zóna. Na pojmu nezáleží, jde o to, co to znamená. Pro mě je to prostorová vzdálenost kolem mé osoby, kterou když někdo cizí, neznámý překročí, je mi to krajně nepříjemné a propadám (nejdříve vnitřně) v paniku. Určitě jste se už každý setkali se situací, kdy k vám někdo hovoří a přiblíží se až nepříjemně blízko. A když myslím blízko, tak myslím vzdálenost, na kterou jste schopni spočítat všechny póry na tváři. O případném zápachu z úst ani nemluvě. 

pátek 28. srpna 2015

Krispol shoes - ručně vyráběné české boty


První české motýlkářství Krispol Store si za rok svého působení vydobylo jak skvělé jméno, tak hlavně oblíbenost nejen u mužů, ale i žen. Troufám si říci, že kouzlo úspěchu je hlavně v přístupu k zákazníkovi. I přes to, že nabízí určitou paletu ručně šitých vázacích motýlků, pro zákazníka je rovněž důležitý fakt, že do Krispolu může přijít se svou představou a v 99.9% je mu vyhověno a přání splněno. Prostě potřebujete motýlka určité barvy, z určité látky nebo s vlastním vymyšleným potiskem, Krispol to zařídí. 

pondělí 24. srpna 2015

Chlapa kosmetikou neurazíš #3


A jééj. Už je to víc jak tři měsíce, kdy byl naposledy na blogu článek na toto téma. Stýskalo se vám? Mě jo! ;)
Je léto, léto se vším všudy. Úmorná vedra střídají průtrže mračen a bouřky. Pak je zase chvíli pod mrakem a dusno. A to jsou přesně chvíle, kdy potřebuju dodat svému tělu (a tak i sobě) pocit svěžesti. Protože cítit se svěží právě v takovéto dny je něco, co mi pomáhá přežít, respektive i večer po náročném dni bez problémů fungovat. 

čtvrtek 20. srpna 2015

Birthday wishlist

100. Pořadové číslo tohoto postu na On the Leaf. A rovnou je to post narozeninový! Ten rok utekl strašně rychle. Ono vůbec poslední roky běží rychleji a rychleji. Často přemýšlím, čím to je..jestli životem stráveným částečně online, nebo tím, že stále je co dělat a člověk se tak nenudí..jakože opravdu nenudí. Nebo tím, že žiju s někým, s kým je všechno tak intenzivní a člověk je stále v jednom kole (v tom nejlepším smyslu slova) a tak ten čas kolem sebe nevnímá a pak si sem tam uvědomí, jak to rychle všechno utíká. Nevím. Každopádně. Věk je pro mě jen číslo, a mělo by být i pro vás. Protože důležité je to, jak mladí se cítíte uvnitř.

100. Serial number of this post on my blog On the Leaf. And it’s even a “birthday” post. The year since my last birthday has passed so fast. The truth is that each year seems to go by faster and faster. I often wonder how come… Is it because I partially live my life online or because there’s still something to do and one have no chance to get bored…like really no chance. Or is it the fact that I live with someone with whom everything is so intensive that we are always on the move (in the best sense of the word) and ignore the time around. But from time to time we all realize how fast time flows. I don’t know. Nevertheless, for me age is just a number and should be for you. Because it’s the fact how young you feel inside that matters.

úterý 18. srpna 2015

Kréta


Mám seznam. Seznam míst, která chci vidět, navštívit, poznat. Je dlouhý a co hůř, stále se zvětšuje. Bylo by krásné si jednotlivé položky odškrtávat rychleji než připisovat ty nové, jenže dovolené v práci má člověk k dispozici 4 týdny ročně (v lepším případě 5) a na některá místa musí šetřit déle. A tak často vznikají kompromisy, kdy se někam podíváme třeba jednou a bez odpočinku vyplníme každou volnou minutu. Anebo když mne nějaké místo nebo město očaruje, chci se tam vracet a poznávat ho a okolí blíž a blíž. Bylo to tak s chorvatským Trogirem (doporučuji vygooglit), který jsem navštívil čtyřikrát, je to tak s Milánem nebo Londýnem (2x a stále nemám dost) a plánujEME to také s Paříží i Barcelonou (obojí zatím 1x). 

čtvrtek 13. srpna 2015

Heavy thoughts

"Stojí ve voze metra, nepřítomný výraz ve tváři. Dívá se do okna, za kterým se míhá tma protkaná barevnými kabely. Přemýšlí. Přemýšlí o té noci, která právě skončila. O té neuvěřitelné kráse, na kterou se poslední tři hodiny jen tiše díval, zatímco on(a) nejspíš běhal(a) bos(a) po rozkvetlé louce v říši snů. Přemýšlí o tom dokonale vyčerpávajícím zážitku. O zážitku, který je jako droga. Chce ho zažívat zase a znova. Zážitek, který bude vykoupený bezesnými probděnými nocemi. Zážitek, nad kterým visí nekonečno otazníků. On nemá rád otazníky. Otazníky znamenají otázky. Otázky, na které nezná odpovědi. Odpovědi, které potřebuje, aby mohl klidně spát. Bez odpovědí je totiž ztracen. Ztracen ve světě, který dobře zná. A být ztracen je zničující."

“He’s standing in the subway carriage, his face wearing a faraway expression. He’s looking out of the window where only dark is flashing past interwoven with colored cables. He’s thinking. Thinking about the night that has just ended. About that incredible beauty he was staring at silently for last three hours while he/she was probably running barefoot over a dreamland blooming meadows. He’s thinking about that perfectly exhausting experience. The experience which is like a drug. He wants to go through it over and over again. The experience that will be redeemed by sleepless nights. The experience surrounded by the infinity of question marks. He doesn’t like question marks. They represent questions. Questions he’s unable to answer. But he needs the answers to sleep calmly. Because without answers he’s lost. Lost in the world he knows so well. And being lost is devastating.”

úterý 4. srpna 2015

Escape from the city

Útěky z města. Útěky do míst, kde najdeme klid. Útěky čím dál víc chtěné. Útěky pryč od lidí. Pryč od všeho stresu a ruchu. Z betonového vězení do zeleného ráje. Sednout do auta, pustit skvělou muziku a vyrazit. Vézt si s sebou deku, zásobu citronády a něco dobrého na zub. Sluneční brýle na očích, nezničitelné Conversky na nohou a hlavně dobrá nálada a úsměv na tváři. 
Escapes from the city. Escapes to places where we can find peace. Escapes increasingly wanted. Escapes away from all the people. Away from all the stress and bustle. From the concrete prison to the green paradise. Just sit in the car, play some great music and go. To have packed up a picnic blanket, perfect lemonade and something to eat. Sunglasses on eyes, indestructible Converse sneakers on feet and especially to have a good mood and smile.

pátek 31. července 2015

Letní osvěžení? Frappé!


Já vím, že na mnoha místech to tak poslední dny nevypadá, ale léto je v plném proudu, vlastně ve své polovině. Volné večery trávíme venku procházkami, ty páteční pak často s přáteli u nás nebo u nich doma s drinkem, dobrou muzikou a hlavně vysmátou náladou. Co si ale naši kamarádi u nás zamilovali, je frappé. Já osobně si bez něj léto nedokážu představit a na dovolené to byla povinná každodenní položka na účtu z beach baru. Přece kdo jiný než Řekové umí udělat lepší frappé (já to nejsem, ale zlepšuju se!!).

úterý 28. července 2015

Analogue photography #2

Úsměv nic nestojí, camera Canon AE-1, lens 50mm, film Fujicolor C200, aperture f/1.8, shutter speed 1/250

Měsíc. Dva. Tři. Tak dlouho je to od chvíle, co jsem vám ukázal můj první pokus s analogovou zrcadlovkou. Musím se přiznat, nezlepšil jsem se. Fotky dopadly více méně stejně. I tak jich tady najdete dneska méně. Mám problém. Nevím, co fotit. A když nevíte, co fotit a občas cvakáte "na sílu", tak výsledek je přesně takový - nijaký. A tak film ve fotoaparátu leží měsíc, dva.. Občas ho z procházky nebo výletu dovezu aniž by přibyl jediný snímek. A to pak častěji a častěji končí rozhodnutím ten kus poctivé japonské techniky, co rozhodně není z plastu, nechat doma.

čtvrtek 23. července 2015

Beauty named sunrise

Pro krásu se musí trpět, říkali. Krása bolí, říkali. Krásné věci jsou drahé, říkali. Částečně měli pravdu. Dusit se celý večer v malých Malých černých je utrpení. Plastická operace nebo o číslo menší lodičky opravdu bolí. Birkinka nebo Ferrari nestojí pár korun. Oni ale asi smýšleli trochu povrchně. Oni asi zapomněli na tu přirozenou krásu. Krásu od přírody. 
-- střih --
You must suffer for the beauty, they said. Beauty hurts, they said. Beautiful things are expensive, they said. Mostly they were right. To choke all night in little LITTLE black dress is suffering. Plastic surgery or about a number smaller louboutins really hurts. Birkin bag or Ferrari doesn't cost few bucks. But they probably think little frivolous. They forgot about the natural beauty. The beauty of nature.
-- cut --

pondělí 20. července 2015

Velká narozeninová giveaway

Ahoj. Jsem On the Leaf. Za posledních 10 měsíců jsem vyrostl. Babyccino mi přestalo chutnat, objednávám si teď karamelové latté a věřím, že se časem dopracuji až k čistě lahodnému espressu. Většina z vás mě už dobře zná, i tak ale doufám, že dokážu občas (mile) překvapit. Dospívám nejen díky Michaelovi, ale hlavně díky vám. 

pátek 17. července 2015

Sfoukávám dvě svíčky


Je šest hodin ráno. Sedíme s Patrikem ve vlaku, jsme na cestě už přes 8 hodin a já přemítám. Blog dnes totiž slaví své druhé narozeniny. Vznikl vlastně proto, abych ze sebe vyventiloval myšlenky, co se mi honí hlavou. Nečekal jsem, že tohle "dítě" vyroste v to, čím je dnes. Že mu budu věnovat velkou část volného času, že na něm budu prezentovat i své outfity a už vůbec bych si před dvouma rokama nemyslel, že zaujme značky a otevře mi tak dveře k zajímavým projektům, lidem a spolupracem. A pak také k novým přátelstvím

Za všechno tohle jsem vděčný. Vděčný těm, kteří viděli a vidí potenciál. Kteří se nebojí napsat nebo zavolat, sejít se, popovídat si. Kteří vložili a vkládají ve mě svou důvěru

Pak jste tu samozřejmě také vy, čtenáři, fanoušci. Stejně důležití jako výše zmínění. Vlastně ještě důležitější. Bez vás by těch příležitostí nebylo tolik. Bez vás by nejspíš chyběla motivace. Každý komentář si vážím, o to víc pak ty, ve kterých se rozepíšete, podělíte se o své pocity a nálady a já se v tom necítím pak v důsledku tak sám. 

Můj život je o to všechno bohatší.

Děkuji. 

Sfoukávám tímto pomyslné dvě svíčky a přeji si..přeji si v duchu a tiše, snad mi prominete to tajemství, ale taková přání se prý splní spíš..


A pro vás pro všechny jako poděkování ode mě a partnerů tohoto blogu spustím v pondělí večer velkou narozeninovou giveaway o spoustu, velkou spoustu dárků. 

pondělí 13. července 2015

Just to look forward

Těšení se. Přemýšleli jste někdy nad tím, co to pro vás znamená? Co to ve vás vyvolává a jaký to má dopad na vaši psychiku? Je to možná až určitý druh drogy, který povětšinou dostáváme v menších nebo větších dávkách už od narození. No uznejte sami. Už jenom to, že se narodíte znamená, že rok co rok vám alespoň ti nejbližší něco darují. Dobrý dort, zmrzku, hračku (a občas i nenáviděné ponožky nebo oblečení..ehm, to byl ale asi problém doby minulé, protože při dnešním výběru si děti o takové dárky říkají samy, aby nebyly ve školce nebo škole out). 
Looking forward. Did you think about it sometimes what "looking forward" means to you? What does it make to you and how it affects your psyche? Maybe it is some kind of drug which we mostly get in smaller or larger doses since the birth. Just the fact you are born means that year after year you will get something at least from your closest family. Tasty cake, ice cream, toy (sometimes hated socks or clothes..but I think this was a problem of the past, now the fashion is on the level when children are choosing the pieces they want to get to be not out at kindergarten or school).

čtvrtek 9. července 2015

Letní vychytávky

Na dovolenou jsem se balil opravdu poctivě, ale to už víte. Limit pro váhu zavazadel jsme měli 20kg na osobu a musím se pochválit, zvládli jsme to za 18, respektive 17kg (zpátky dokonce 16 a 14). Nějak se tak vyžívám v tom, když vezu opalovací a poopalovací krémy a už při cestě tam vím, že spoustu toho spotřebuju a v kufru tak zbude místo na lokální dobroty, v tomto případě panenský olivový olej, a nutný suvenýr ze všech našich cest - minihrníček na kaktus. 

pondělí 6. července 2015

This thing with summer holiday

Slunce, moře, písek..tři základní věci, kterými bych alespoň jednou ročně potřeboval na 10-12 dní být obklopený. Je sice fajn cestovat po městech jako je Paříž, Miláno, Londýn, poznávat architekturu, historii, lidi. A sic při tom moje mysl relaxuje, tělo dostává zabrat. Když jsem si po našich pařížských Vánocích spočítal, kolik jsme tam toho nachodili, udělalo se mi až mdlo. V průměru 21km denně. To nezní moc odpočinkově, co?
Sun, sea, beach..three basic things which I need every year for 10-12 days. It is cool to travel to all of those cities like Paris, Milan, London, to get to know the architecture, history, people. And even my mind is relaxing during those trips, my body is dying. When I counted after our Parisian Christmas how many kilometres we walked there, it makes me dizzy. In average 21 km (13 miles). This is not so relaxing, right?

čtvrtek 25. června 2015

#welive_welove


Svěží jarní rána jsme vyměnili za teplé letní večery. Útěky z práce domů za dlouhé procházky uličkami Prahy. Dobrá bílá vína za lechtivé šumivé prosecco.

úterý 23. června 2015

Vyhraj balení šampónů Head & Shoulders!

Podle průzkumů trpí problémem s lupy téměř polovina všech lidí. Mě naštěstí toto netrápí, ale zas mám spoustu jiných problémů. No, každý máme něco, že. Nicméně. Head & Shoulders asi zná každý a když se název této značky vysloví, napadne ho jediné: šampón proti lupům. Jestli je účinný, to musí posoudit jiní, ale když to ani po 60 letech výzkumů nevzdali a pořád se zlepšují, tak asi lidé vkládají v jejich výrobky důvěru (nebo spíš svou vlasovou pokožku). V těchto týdnech přichází na trh tři nové produkty a já bych vám je zde chtěl krátce představit.

neděle 21. června 2015

Balím na dovolenou u moře, hurá!

Dva roky. Dva roky jsem nesmočil nohy ve slané mořské vodě. Dva roky jsem nenašlapoval v horkém písku. Dva roky jsem v tom samém, ale mokrém písku nedělal stopy, nekreslil vzkazy a nemaloval ptákoviny. Čekání je za pár dní u konce a těším se skoro tak stejně jako jsem se těšil na první výlet do Paříže. 

úterý 16. června 2015

Vyhraj ručně šité kšandy!

Kšandy. Šle. Kdysi naprosto běžný doplněk pánského outfitu, který byl potom téměř zapomenut. Vzpomínám si, že jsem ho vídával nosívat akorát tak starší pány, třeba mého dědu, a to hlavně na vesnici. A pak samozřejmě jsme kšandy nosili my, malí kluci. Vždyť co vám udrželo pletené kamaše nebo štrample (pro ostatní punčocháče) na nohách lépe než právě šle. A co teprve rvačky. Stačilo chytit protivníka za kšandu, natáhnout a pustit. Prásk a už to bylo. Tolik křiku a pláče. 

Doba pokročila, trendy se sice mění, ale málokdo dnes vymyslí něco nového a tak se recykluje, kombinuje s moderními prvky, no základ vždy zůstává. A svět začíná znova objevovat právě i kšandy. Je to možná díky módě hipsterů, možná díky tomu, že pánové začínají čím dál více objevovat i elegantní módu a s ní doplňky jako motýlky, kravaty, ozdoby do klopy či kapesníčky do kapsičky saka a mezi tím vším jsou čím dál více vidět i šle. 

A jedny můžete teď vyhrát. První české motýlkářství Krispol Store do své nabídky vedle krásných ručně šitých motýlků, kapesníčků nebo askotů zařadilo také šle. Je už jen na vás, jestli si vyberete klasické na knoflíčky (které obdržíte společně s kšandami) nebo univerzálnější na klipsy. 

Co pro to musíte udělat? Je to jednoduché:

Na facebooku blogu u tohoto příspěvku vložte do komentáře odkaz na kšandy, které byste rádi vyhráli a pak si už jen držte palce. 

Soutěž končí v pondělí 22.6.2015 ve 20:00, výherce bude vyhlášen o hodinu později na facebooku blogu. 

neděle 14. června 2015

Boxerky, slipy nebo trenýrky?

Moje babička vždy říkává: "I když jdeš se smetím, obleč se tak, aby ses za sebe nemusel stydět. A to mluvím i o spodním prádle! Nikdy nevíš, co se může stát." Narážela tak na to, že z toho zápachu u popelnic můžete třeba omdlít nebo ještě hůř..a sestřičky na příjmu nejsou přece zvědavé na špinavé spoďáry, sic jsou myšlenkama v tu chvíli u vašeho zachraňování. Nicméně, tohoto se držím. A co víc, spodní prádlo sice nevystavujeme záměrně, ale i tak mě osobně jde nejen o pohodlí (to samozřejmě především), ale i o to, aby dobře vypadalo, případně ladilo se zbytkem outfitu. Extrém? Možná ano. Když to ale pomůže cítit se ten den líp, jsem pro. A btw., nikdy nevíte, kde a jak skončíte.

My grandma always says: "Even you are going outside with a trash, get dressed so that you are not ashamed for yourself. And I am talking also about the undies! You never know what can happen." She thought about you can faint from the smell of the trash or maybe something even worse..and nurses on ambulance are not interested in your dirty undies. And I am with it. Of course I prefer the comfort first, but the design and the look is also important for me when talking about undies.  

neděle 7. června 2015

Lanvin L'Homme - moje léto

Edt Lanvin L'Homme - e-shop Elnino.cz / Motýlek - Krispol Store

Vůně. Jedna z mnoha věcí, která působí na naše smysly. A to až tak výrazně, že si s některými dokážeme spojit určité chvíle, zážitky, místa a dokonce osoby. Podle vůně dokážeme poznat, jestli je třeba nějaké ovoce zralé nebo nějaká potravina čerstvá. Vůně dělá jídlo chutnějším. Místa zajímavějšími. Lidi přitažlivějšími (nebo naopak =D ). 

pondělí 1. června 2015

Bezstarostný

Bezstarostnost. Čas, kdy vypnu svět povinností a žiju jen tou aktuální chvílí. Kdy si užívám každou sekundu bytí na tomto světě. Kdy vnímám všemi smysly intenzivněji než jindy. Vnímám sebe, svůj dech, tlukot svého srdce. Vnímám radost a štěstí. Vnímám brnění, které mnou prochází. Vnímám tu husí kůži, která mi naskakuje, když se mě dotkneš. A vnímám tebe. Tvou vůni. Tvůj šepot. Tvé vlasy, co mě lechtají na čele. Naše dvě tlukoucí srdce. Užívám si ty chvíle, kdy nic neřeším, kdy mnou prostupuje radost a na rtech mi září úsměv. 
Carefree. Time when I turn off the world of duties and live just that actual moment. When I enjoy every second of being on this world. When I perceive with all my senses more intense than ever. I perceive myself, my breath, my heart beat. I perceive the joy and happiness. I perceive the tingling goes through me. I perceive those goosebumps which I have when you touch me. And I perceive you. Your smell. Your whisper. Your hair tickling me on my forehead. Our two beating hearts. I enjoy those moments when I just don't care, when the joy is in me and my lips turns into glowing smile. 

čtvrtek 28. května 2015

Žlutá / Mellow Yellow


Žlutá. Podle mnohých výzkumů nám přináší uvolnění, spontánnost, pocit harmonie. Podle psychologů je to barva změny. Změny k lepšímu. Barva jara, jeho přerodu k létu.